Domů » REM spánek – co to je a kolik ho potřebujete?

REM spánek – co to je a kolik ho potřebujete?

REM spánek

Chcete vědět, co znamená REM spánek, proč je pro vás důležitý, kolik ho potřebujete a co se stane, když ho nebudete mít dostatek? V tomto článku prozkoumáme všechna tajemství REM spánku.

Základní rozdělení spánku

Spánek rozdělujeme na dva základní stavy:

  • NREM – Non Rapid Eye Movement – spánek bez rychlých pohybů očí
  • REM – Rapid Eye Movement – spánek s rychlými pohyby očí

NREM spánek je část spánku, ve které se neobjevují žádné pohyby očí pod víčky. Spíte v relativním klidu postupně se prohlubujícím spánkem, který má podle hloubky tři fáze – NREM1, NREM2, NREM3.

Pak se náhle objevuje REM fáze spánku, ve které začnou vaše oči pod víčky cestovat z místa na místo, jako byste něco sledovali. Zrychlí se vám tep. Nepravidelně dýcháte. Váš mozek začne být mnohem aktivnější než v NREM fázích spánku.

fáze spánku
Dělení spánku na 2 základní stavy a 4 fáze, které dohromady tvoří jeden spánkový cyklus

NREM a REM spánek se v průběhu noci střídají. Celek, který obsahuje jeden NREM spánek a jeden REM spánek se nazývá spánkový cyklus. Jeden spánkový cyklus trvá přibližně 90-120 minut. Spánkových cyklů absolvuje dospělý člověk zhruba 5-6 za noc.

První REM fáze se objevuje přibližně 60 až 90 minut po usnutí [1] a je velice krátká. V prvních cyklech na začátku noci převládá NREM spánek a REM spánku je jen poskrovnu. Čím více se člověk blíží k ránu, tím více REM spánku se v jednotlivých cyklech objevuje.

Celou dobu spánku dospělého člověka (od usnutí do probuzení) tvoří zhruba 75-80 % NREM spánku a 20-25 % REM spánku. Oba stavy se liší mozkovou aktivitou, kterou je možné zaznamenat pomocí EEG.

Co je to REM spánek

REM spánek je část spánku, ve které se objevují rychlé pohyby očí (REM je anglická zkratka slov Rapid Eye Movement – rychlé pohyby očí). Dospělý člověk vstoupí do fáze REM spánku v průběhu noci zhruba pětkrát a celková doba strávená v REM spánku tak tvoří přibližně 20-25 % celkové doby nočního spánku (zhruba 90-120 minut). REM spánek bývá nejčastěji spojován se sněním a upevňováním (konsolidací) paměti.

Poprvé byl objeven v 50. letech 20. století při zkoumání kojenců, u kterých si vědci všimli, že v průběhu noci vykazují výrazné úseky s rychlými pohyby očí.

Pokud se mluví o REM spánku, můžete se setkat také s názvy jako klidný spánek, paradoxní spánek, desynchronizovaný spánek nebo rombencefalický spánek. Všechny tyto názvy označují zhruba to samé – spánek s rychlými pohyby očí.

Jak vypadá REM fáze spánku – snění.

Co se děje během REM spánku

Nejtypičtějším projevem, který dal REM spánku i název, jsou rychlé pohyby očí pod víčky. Kromě toho se také zrychluje tep, dýchání je nepravidelné a mozek je velmi aktivní – čímž se liší od NREM spánku, ve kterém se mozkové vlny naopak zpomalují. Aktivita mozku se v REM spánku hodně podobá bdělému stavu a i proto byl v minulosti nazýván jako paradoxní spánek.

Dochází také ke ztrátě svalového tonu (napětí) – většina svalů je paralyzována (kromě okohybných svalů, bránice a svalů středouší). Vědci předpokládali, že je to proto, abychom nebyli schopni fyzicky reagovat na sny, které se v průběhu REM spánku objevují. Abychom neublížili sobě nebo okolí při jejich „prožívání“.

Poslední výzkumy ale dokazují, že sny se mohou objevit v kterékoliv části spánku – tedy i v NREM spánku, kdy jsou svaly paralyzovány jen částečně – a i proto ztrácí tato hypotéza na síle.

Při REM spánku tělo přestává regulovat svou teplotu, což má za následek, že tělesnou teplotu začne ovlivňovat vnější prostředí. Nebezpečí přehřátí nebo podchlazení nehrozí jen díky tomu, že REM spánek trvá v jednotlivých cyklech jen krátce (5-30 minut) a naše tělo do něj vstupuje vždy z NREM spánku v relativní tepelné pohodě.

Projevy REM spánku (čím se liší od NREM spánku):

  • rychlé pohyby očí
  • zrychlený a nepravidelný tep
  • nepravidelné dýchání
  • zvýšený krevní tlak
  • pozastavená termoregulace
  • vyšší mozková aktivita (podobná bdělému stavu)
  • sexuální vzrušení (erekce penisu nebo klitorisu)

Proč je REM spánek důležitý

Spánek obecně je pro člověka jedna z vůbec nejdůležitějších fyziologických funkcí a REM část v něm hraje důležitou roli ve snění, paměti, zpracování emocí a zdravém vývoji mozku.

Snění

I když se sny mohou vyskytnout kdykoliv během spánku (i v NREM části), většina snů se odehrává především během REM spánku. Popis snu po probuzení z REM spánku je často živější a obsáhlejší než po probuzení z NREM spánku.

Zpracování emocí

Během REM spánku se aktivuje amygdala, část mozku, která zpracovává emoce.

Konsolidace paměti

Během REM spánku mozek zpracovává nové poznatky a motorické dovednosti z celého dne. Některé z nich si ukládá do paměti, jiné zkoumá a rozhoduje se, které z nich vymaže. K určité konsolidaci paměti dochází také v části NREM spánku (v hlubokém spánku) [2].

Vývoj mozku

Vědci předpokládají, že REM spánek podporuje vývoj mozku, protože novorozenci v něm tráví většinu času svého spánku. K této teorii přispívá i fakt, že zvířata, která se narodila s „méně vyvinutým mozkem“, jako jsou lidé a štěňata, tráví v REM spánku během kojeneckého věku mnohem více času než ta, která se narodila s „vyvinutějším mozkem“, jako jsou například koně a ptáci.

Kolik REM spánku potřebujete?

Nejvíce REM spánku potřebujeme v kojeneckém a dětském věku, kdy se náš mozek teprve vyvíjí. Novorozenci stráví v REM spánku až 8 hodin denně. V dospělosti pak potřebujeme v průměru 2 hodiny REM spánku každou noc.

Různé živočišné druhy potřebují různé množství REM spánku. Někteří savci, například koně a sloni, si vystačí s minimálním nebo žádným REM spánkem, zatímco kočky, ptakopyskové a fretky mohou v REM spánku strávit až 8 hodin denně. Stejně jako lidé, i většina savců tráví v REM spánku mnohem více času v dětství než v dospělosti.

Naše tělo mění délku spánku v průběhu života vždy podle svých biologických a energetických potřeb. Stejně tak to, kolik času strávíme v jednotlivých fázích spánku, včetně fáze REM, se může noc od noci lišit podle toho, co naše tělo zrovna potřebuje.

Studie na zvířatech i lidech doložily, že po učení se zvyšuje potřeba REM spánku [3]. Například potkani, kteří se naučili nové bludiště, strávili ještě téměř celý následující týden po experimentu více času v REM spánku.

Jiná studie sledovala vliv spánku na paměť zdravých vysokoškolských studentů. Každý den absolvovali studenti dva testy, přičemž jedna skupina studentů si mezi testy zdřímla a druhá zůstala vzhůru. Skupina, která si zdřímla, vykazovala lepší přesnost, a čím více času strávila během zdřímnutí v REM spánku, tím byla tato přesnost vyšší.

Co když nemáte dostatek REM spánku?

Četné studie na lidech i zvířatech naznačují, že nedostatek REM spánku narušuje schopnost mozku vytvářet nové buňky a zhoršuje funkci paměti.

Obecně, zanedbávat spánek není dobrý nápad. Spánek ovlivňuje různé aspekty našeho celkového zdraví, od nálady až po imunitní systém, a při nedostatku spánku dochází ke spánkové deprivaci (nedostatku spánku). Při nedostatku spánku se mohou objevovat:

  • potíže se soustředěním během dne
  • nadměrná ospalost během dne
  • zapomnětlivost nebo špatná paměť

Chronický nedostatek spánku je časem spojen se zdravotními potížemi, jako je cukrovka, deprese, obezita a kardiovaskulární onemocnění.

Bez dostatečného spánku se snižuje vaše kognitivní výkonnost. Může se stát, že budete častěji zapomínat, protože paměť je nedostatkem spánku silně ovlivněna. U lidí s krátkým spánkem, kteří pravidelně spí méně než šest hodin za noc, může totiž docházet ke stejným poruchám paměti jako u lidí, kteří nespali dvě noci po sobě. 

Vzhledem k tomu, že většina REM spánku probíhá v druhé polovině noci, lidé, kteří spí nedostatečně (krátce), tráví v REM části mnohem méně času [4]. Spánek REM mohou potlačovat i některé léky, například ty, které se běžně používají k léčbě úzkosti a deprese, a také alkohol.

Poruchy spánku vázané na REM spánek

Některé poruchy spánku jsou přímo spojeny s abnormálním REM spánkem [5]. Patří mezi ně:

Porucha chování v REM spánku (RBD)

U lidí s RBD nedochází během REM spánku vždy k paralýze svalů, takže někdy své sny opravdu fyzicky prožívají. Mohou ve spánku křičet, mlátit, kopat nebo sebou trhat, což může vést k tomu, že ve spánku zraní sebe nebo svého partnera.

Narkolepsie

Lidé trpící narkolepsií (nekontrolovanou denní spavostí) mohou zažívat epizody tzv. kataplexie. Kataplexie je stav, při kterém člověk v bdělém stavu najednou ztratí svalové napětí v rukou a nohou (podobně jako v REM spánku) a například se svalí na zem. Předpokládá se, že člověk v epizodě kataplexie upadá z bdělého stavu okamžitě do REM spánku. Mezi další příznaky narkolepsie patří nadměrná denní spavost, přerušovaný REM spánek a hypnagogie neboli snové halucinace, které se objevují těsně před usnutím.

Noční můry

Noční můry se obvykle objevují během REM spánku. Osoba s touto poruchou pravidelně zažívá intenzivní a znepokojující noční můry. Noční můry mohou být vyvolány stresem, traumatem z dětství nebo jinými děsivými zážitky.

Spánková apnoe

Přestože se spánková apnoe nevyskytuje pouze v REM spánku, ovlivňuje jeho množství. Při spánkové apnoe dochází během spánku k zástavám dechu. Když k těmto výpadkům dojde během REM spánku, často tělo přejde do lehčí spánkové fáze, aby mohlo pokračovat v dýchání. V důsledku toho tráví lidé se spánkovou apnoe v REM fázi méně času než ostatní a pociťují nadměrnou denní ospalost.

Kdy navštívit lékaře

Pokud zaznamenáte příznaky nedostatku spánku nebo se domníváte, že byste mohli mít jednu ze zmíněných REM poruch spánku, poraďte se se svým praktickým lékařem, který vám případně doporučí návštěvu specializovaného pracoviště.

6 věcí, které jste o REM spánku možná nevěděli

1. Sny jsou nejživější v REM spánku

Každou noc strávíte ve snu asi dvě hodiny, ale většinu toho, co se vám zdá, si pravděpodobně nebudete pamatovat. Sny prožíváte ve všech fázích spánku, ale mnohem jasnější jsou během REM spánku – což jsou pravděpodobně ty sny, které si pamatujete nejvíc. Mimochodem, někteří lidé sní barevně, zatímco jiní černobíle.

2. Vaše oči se při pohybu v REM spánku na něco „dívají“

Zjednodušeně by se dalo říci, že vaše oči při pohybu v REM spánku něco sledují. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications je pravděpodobné, že při každém pohybu vašich očí se v mysli vytvoří nový obraz. Jinými slovy, je možné, že se ve snech díváte na různé předměty.

3. Alkohol a drogy narušují váš REM spánek

Ačkoli alkohol často pomáhá lidem rychleji usnout a hlouběji spát, studie z roku 2013 uvádí, že může bránit REM spánku. Autoři studie zjistili, že jedna nebo dvě skleničky váš spánek nejspíš neovlivní, ale při větším množství je velká pravděpodobnost, že to zkrátí váš REM spánek.

To pomáhá vysvětlit, proč se po vydatnějším alkoholickém dýchánku nemusíte po probuzení cítit příliš odpočatí, i když jste spali tak dlouho jako obvykle. Narušovat REM spánek mohou také léky, jako jsou antidepresiva a stimulanty.

4. REM spánek vám může pomoci řešit nové problémy

Zasekli jste se na nějakém problému? Vyspěte se na něj…doslova. Studie z roku 2009 zjistila, že REM spánek přímo zlepšuje kreativitu tím, že stimuluje mozkové sítě, které umožňují vznik nových a neobvyklých asociací mezi zdánlivě nesouvisejícími nápady. Výzkumníci zjistili, že u problémů, na kterých člověk již pracoval, REM spánek zřejmě pomáhá mozku vytvářet nové a užitečné asociace mezi nesouvisejícími myšlenkami.

5. Nedostatek REM spánku souvisí s neurodegenerativními poruchami

Ztráta REM spánku může časem přispět k rozvoji neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Vědci předpokládají, že špatný spánek (zejména nedostatečný REM spánek) může přispívat k hromadění toxických bílkovin v mozku, napadat ukládání dlouhodobé paměti a spouštět Alzheimerovu chorobu.

6. REM spánek je kriticky důležitý pro vyvíjející se mozek

Studie z časopisu Science Advaces naznačuje, že REM spánek přeměňuje v dětském mozku každodenní zážitky na dlouhodobé vzpomínky a pomáhá, aby se tyto zážitky uchovaly. Tyto klíčové funkce mozku jsou narušeny, pokud dítě nemá dostatek REM spánku. Ve studii se dále uvádí, že množství spánku (především REM spánku) ovlivňuje schopnost dítěte dobře se učit. I proto bychom měli být opatrní při omezování spánku u dětí.

Nejčastější dotazy

Co je to REM spánek?

Spánek rozdělujeme na dvě části. NREM spánek a REM spánek. REM spánek je část spánku, ve které se objevují rychlé pohyby očí. Je to část, ve které nejčastěji sníme a je důležitá také pro konsolidaci paměti.

Kolik REM spánku potřebuji?

To, kolik REM spánku potřebujete, je individuální a do značné míry záleží na vašem věku, celkovém stavu organismu a dalších okolnostech. Obecně nejvíce REM spánku potřebují kojenci a děti, pro které je fáze REM spánku důležitá pro celkový vývoj mozku. Dospělí lidé pak potřebují zhruba 2 hodiny REM spánku denně. REM spánek je velice důležitý v procesu učení a nabírání nových zkušeností, které jsou ukládány do paměti.

Proč je REM spánek důležitý?

REM spánek hraje důležitou roli v procesu snění, konsolidaci paměti, zpracování emocí a celkově zdravém vývoji mozku.

Co se stane, když nemám dostatek REM spánku?

Četné studie na lidech i zvířatech naznačují, že nedostatek REM spánku narušuje schopnost mozku vytvářet nové buňky a zhoršuje funkci paměti. Při celkovém nedostatku spánku se dostavují potíže se soustředěním během dne, nadměrná ospalost během dne nebo zapomnětlivost a špatná paměť.

1. Physiology, REM Sleep,
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30285349/

2. Ackermann, S., & Rasch, B. (2014). Differential effects of non-REM and REM sleep on memory consolidation?. Current Neurology and Neuroscience Reports, 14(2), 430.,
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24395522/

3. Rasch, B., & Born, J. (2013). About sleep’s role in memory. Physiological Reviews, 93(2), 681–766.,
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23589831/

4. Grandner, M. A., Patel, N. P., Gehrman, P. R., Perlis, M. L., & Pack, A. I. (2010). Problems associated with short sleep: Bridging the gap between laboratory and epidemiological studies. Sleep Medicine Reviews, 14(4), 239–247,
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19896872/

5. Gieselmann, A., Ait Aoudia, M., Carr, M., Germain, A., Gorzka, R., Holzinger, B., Kleim, B., Krakow, B., Kunze, A. E., Lancee, J., Nadorff, M. R., Nielsen, T., Riemann, D., Sandahl, H., Schlarb, A. A., Schmid, C., Schredl, M., Spoormaker, V. I., Steil, R., van Schagen, A. M., … Pietrowsky, R. (2019). Aetiology and treatment of nightmare disorder: State of the art and future perspectives. Journal of Sleep Research, 28(4), e12820.,
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30697860/