Nespavost (Insomnie) – příčiny, příznaky, léčba

Insomnie neboli nespavost postihuje podle statistik až třetinu naší populace a čísla stále rostou. Zajímá vás, co nespavost způsobuje, jaké jsou příznaky a co v boji s ní pomáhá? Pojďme se na to společně podívat.

Co je to nespavost

Insomnie neboli nespavost je porucha, kdy člověk obtížně usíná a/nebo se během spánku opakovaně probouzí a/nebo se ráno předčasně budí a pak už, jak se říká, nezabere.

Celkově je člověk nespokojený s kvalitou i množstvím spánku a to i přesto, že má ke spánku vhodné podmínky. V důsledku noční nespavosti pak člověk trpí i obtížemi přes den.

Podle délky trvání můžeme rozdělit nespavost na dva typy.

• krátkodobá nespavost – potíže se objevují po dobu kratší než 3 měsíce
• chronická nespavost – potíže se objevují po dobu 3 měsíců a déle

Chronická nespavost (občas nazývána také jako chorobná nespavost) se vyskytuje přibližně u 10-15 % populace.

Příznaky nespavosti

Chronická nespavost se u člověka projevuje celou řadou příznaků.

Noční příznaky nespavosti:

• potíže s usínáním 
• opakované probouzení během noci
• předčasné ranní buzení (probouzení dřív, než by si člověk přál)

Denní příznaky nespavosti:

• únava nebo malátnost
• poruchy pozornosti, soustředění, paměti
• horší pracovní výkon nebo zhoršení školních výsledků
• náladovost či podrážděnost
• ospalost během dne
• poruchy chování (hyperaktivita, impulzivita, agresivita)
• snížená motivace, snížená míra energie
• zvýšená náchylnost k chybám nebo nehodám

Příčiny nespavosti

Nespavost může vzniknout v každém věku a čím je člověk starší, tím je pravděpodobnost výskytu vyšší. Nejčastěji se však začíná objevovat mezi dvacátým a třicátým rokem života ve spojení s nějakým větším stresovým faktorem – zkoušky, směnný provoz, narození dítěte, zásadní životní změny.

Mezi nejčastější příčiny nespavosti patří (1):

• stres a nadměrná psychická zátěž
• nepravidelný spánkový režim
• pásmová nemoc (jet lag), změna času letní-zimní, práce na směny
• deprese
• kofein, alkohol, některé léky
• nevhodné prostředí pro spánek
• nedostatek pohybu během dne
• nadměrná konzumace jídla a pití před spaním
• celkově špatná spánková hygiena

Výskyt nespavosti je o 50 % vyšší u žen než u mužů. Ženy jsou náchylnější především v období těhotenství a menopauzy. Významnou roli hraje také socioekonomické postavení jedince – horší socioekonomický status je spojen s vyšším výskytem nespavosti.

Nespavost a další onemocnění

U 9 z 10 lidí se současně s chronickou nespavostí vyskytuje také další duševní nebo tělesné onemocnění. Některé z těch nejvýznamnějších v tabulce níže:

Nespavost je významný rizikový faktor pro rozvoj poruch nálady nebo úzkostných poruch. Riziko vzniku deprese je u člověka s chronickou nespavostí 2-4× vyšší než u zdravých jedinců.

Chronická nespavost je také rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění jako hypertenze, ischemická choroba srdeční, srdeční selhání a cévní mozkové příhody.

Průběh nespavosti

Průběh insomnie není u všech stejný. Porucha se může objevit:

• akutně (náhle) – s jedním nebo více spouštěcími faktory (stres v rodině nebo v práci, zármutek, jiné onemocnění)
• pozvolně – bez jasných spouštěčů

U lidí s pozvolným nástupem se porucha objevuje často už od dětství a je většinou obtížné stanovit přesný počátek.

Je celkem časté, že v průběhu života s chronickou nespavostí příznaky kolísají – člověk má lepší a horší období. Jsou noci, kdy může mít spánek bez jakýchkoliv problémů a jsou naopak noci, kdy trpí nespavostí.

Tenhle kolísavý průběh vede člověka často k mylnému domnění, že „ono to nějak odezní samo“. Výzkumy ale potvrzují opak. U 70 % pacientů přetrvává neléčená nespavost po jednom roce sledování a u téměř 50 % pacientů i po 3 letech sledování (2).

Včasným odhalením příčin je možné nespavost zvládnout nebo ji alespoň potlačit na přijatelnou mez. Je ale důležité na nic nečekat.

Rozpoznání nespavosti

Pokud máte potíže, které odpovídají příznakům nespavosti, navštivte specialistu (spánkovou laboratoř). Ten provede základní vyšetření, při kterém zjistí například:

• jaké přesně máte problémy s nočním spánkem, jaké máte problémy přes den, jak dlouho a jakým způsobem u vás nespavost probíhá
• kdy chodíte spát a kdy vstáváte, pravidelnost, spánek přes den, jak spíte přes víkend, kde spíte, kvalita osvětlení a lůžka, hluk, jaké máte rituály spojené se spánkem, jestli spíte s domácím mazlíčkem…
• jestli jste užívali nebo užíváte nějaké léky ovlivňující spánek
• jak vypadá váš sociální i pracovní život, jakou máte pracovní dobu, jestli máte nějaké návyky (alkohol, kofein, nikotin…)
• jestli jste vyzkoušeli nějaký druh psychoterapie, relaxace, meditace, akupunktury, hypnózy…
• zda jste měli nebo máte nějaké onemocnění, které by mohlo mít vliv na spánek

V některých případech mohou být potřebná i doplňující vyšetření jako krevní vyšetření, vyšetření hladiny melatoninu, aktigrafické a/nebo polygrafické vyšetření.

Lékař vás může požádat také o vedení spánkového deníku, který je velmi dobrým pomocníkem při stanovení závažnosti nespavosti a následné léčby.

Nespavost léčba

Jak na nespavost? Léčba nespavosti může mít dvě formy:

• farmakologickou – s užíváním léků
• nefarmakologickou – bez užívání léků

Účinnou a jednoznačně doporučovanou cestou je nefarmakologický přístup.

Nefarmakologický přístup

Tato forma zahrnuje především kognitivně-behaviorální terapii. Odborník vám vysvětlí:

• jak by měl vypadat zdravý spánek
• že v posteli byste měli trávit jen nezbytně nutnou dobu, což vám pomůže obnovit pravidelný spánkový rytmus
• nutnost dodržovat spánkovou hygienu, která je absolutně zásadní pro zdravý a kvalitní spánek
• jak správně relaxovat a odbourat úzkost a stres

Farmakologický přístup

K farmakologické formě léčby se přistupuje většinou jen v případě, že nefarmakologická forma není dostupná, nebo daný člověk sám preferuje užívání léků.

I v tomto případě je nutné seznámení se zásadami správné spánkové hygieny, doporučit pravidelný spánkový rytmus a omezit denní pospávání.

Co se týče léků na nespavost, u většiny chybí dlouhodobé studie, ale mezi ty osvědčené patří:

• GABA agonisté (např. benzodiazepiny)
• sedativní antidepresiva
• antihistaminika
• antipsychotika
• melatonin
• herbální léčiva

Nespavost v těhotenství

Ženy se mohou setkat s nespavostí ve všech fázích těhotenství, ale nejčastěji to bývá v prvním a třetím trimestru. Kvůli „zdivočelým“ hormonům a těhotenským problémům (viz níže) se často ocitnou více času mimo postel než v ní. 

Dobrou zprávou je, že i když může být nespavost pro těhotnou maminku velice nepříjemným společníkem, pro miminko škodlivá není.

Ke konci těhotenství má mnoho žen problémy se dostatečně a pohodlně vyspat také kvůli velikosti bříška a související ztíženou pohyblivostí. V prvním trimestru nejsou tyto problémy ještě tak znatelné, ale jsou tu zase problémy jiné:

• potřeba často močit
• nevolnost nebo zvracení
• bolesti zad
• citlivost prsou
• nepohodlí v oblasti břicha
• křeče v nohou
• dušnost
• pálení žáhy
• živé sny

Další příčiny nespavosti v těhotenství mohou souviset především se stresem. Nespavost ze stresu, která je často způsobena obavami z porodu, starostmi co bude následovat po porodu atp, může zbytečně narušovat spánek. Tyto obavy a starosti jsou ve většině případů neopodstatněné. Nemyslete na ně (lehko se řekne, že).

Jako u všech ostatních věkových skupin, které se potýkají s problémy s nespavostí, základem je dodržovat spánkovou hygienu a udržovat se v pohodlí.

Závěrem

Nespavost je nejrozšířenější poruchou spánku a to nejen u nás. Jedním z faktorů, který na ni má velký vliv, je stres. Pokud máte jakékoliv podezření a vyskytují se u vás příznaky nespavosti, neváhejte a navštivte svého praktického lékaře, který vám doporučí další postup.

Nespavost má velice negativní dopad na váš každodenní život, ať už pracovní nebo osobní. Vyhýbejte se stresovým situacím, dodržujte pravidla spánkové hygieny a vytvořte si pro spánek vhodné podmínky. I to vám pomůže v úspěšném boji s nespavostí.