Domů » Spánková paralýza – vše, co o ní musíte vědět

Spánková paralýza – vše, co o ní musíte vědět

spánková paralýza

Spánek a bdění a jsou dva stavy, které oddělujeme jasnou hranicí. Je tady ale ještě jeden stav, který tuto hranici bourá a zpochybňuje – spánková paralýza.

V tomto článku se dozvíte, co je to spánková paralýza, jak se projevuje, co ji způsobuje a jak je možné se jí bránit.

Co je to spánková paralýza

V REM fázi spánku se nám zdají sny a naše svaly jsou záměrně paralyzovány (nemůžeme se hýbat). To proto, abychom nemohli fyzicky reagovat na to, co se nám zdá. Abychom neublížili sobě nebo okolí.

Za normálních okolností tato paralýza svalů (atonie) končí v momentě, kdy se probudíme. Po probuzení vůbec nevíme, že jsme se ve spánku nemohli hýbat. Spánková paralýza je ovšem stav, při kterém neschopnost se hýbat a mluvit přetrvává i po probuzení (usnutí), kdy už člověk vnímá, co se děje.

Vědci se domnívají [1], že jde o jakýsi stav smíšeného vědomí. Stav, který v sobě mísí jak bdělost, tak REM spánek. Zdá se, že paralýza svalů a mentální představy z našeho REM spánku přetrvávají i do stavu vědomí a bdělosti.

Spánková paralýza se řadí mezi parasomnie – abnormální chování během spánku. A protože je spojena s REM fází spánkového cyklu, považujeme spánkovou paralýzu za REM parasomnii.

Spánková paralýza – přesněji spánková obrna – je stav, který se projevuje krátkodobou ztrátou kontroly nad svaly (atonií) hned po usnutí nebo těsně po probuzení, znemožňující volní pohyb (hýbat se, mluvit). Tyto krátké epizody často doprovází halucinace.

Jaké známe typy spánkové paralýzy

Běžně se setkáváme s dvěma termíny:

  • Izolovaná spánková obrna (paralýza) – kdy epizoda spánkové paralýzy nesouvisí s narkolepsií – neurologickou poruchou, která brání mozku správně kontrolovat bdělost a často vede ke spánkové paralýze.
  • Rekurentní (opakovaná) spánková obrna (paralýza) – epizody spánkové paralýzy se opakují významně často.

V mnoha případech se však jedná o kombinaci obou a pak mluvíme o rekurentní izolované spánkové paralýze (RISP) – opakující se epizody spánkové paralýzy u osoby, která netrpí narkolepsí.

Příznaky spánkové paralýzy

Základním příznakem spánkové paralýzy je atonie (neschopnost pohybovat tělem – svalová paralýza). Dochází k ní krátce po usnutí nebo probuzení a během jejího trvání se člověk cítí vzhůru a uvědomuje si tuto ztrátu svalové kontroly.

Odhaduje se, že až 75 % epizod spánkové paralýzy zahrnuje také halucinace [2], které se liší od typických snů. Objevit se mohou při usínání (hypnagogické halucinace) nebo při probuzení (hypnopompické halucinace).

Časté jsou halucinace:

  • O vetřelci – postiženému se zdá, že je na blízku (nebo přímo s ním v místnosti) nebezpečná osoba.
  • O tlaku na hrudi – vyvolává pocit dušení a často se objevuje v kombinaci s halucinací o vetřelci.
  • Vestibulárně-motorické halucinace – mohou zahrnovat pocity pohybu (např. létání) nebo mimotělních zážitků.

Samotná atonie během spánkové paralýzy je pro postiženého hodně stresující zážitek spojený s úzkostí až obavou ze smrti. Pro 90 % postižených je proto vidina další epizody spojena se strachem.

Halucinace, které se vyskytují zhruba u čtvrtiny nemocných, tyto úzkostné epizody spánkové paralýzy ještě více zhoršují. Nemocní se snaží volat o pomoc, ale stav atonie jim to nedovoluje. Epizody často doprovází tachykardie (zvýšená tepová frekvence) a nepravidelné dýchání.

Epizody spánkové paralýzy mohou trvat od několika vteřin až po přibližně 20 minut, průměrná délka se ale pohybuje v rozmezí 6-7 minut [4]. Ve většině případů epizody končí samy od sebe, ale občas jsou přerušeny dotykem nebo hlasem jiné osoby nebo intenzivní snahou o pohyb, která překoná atonii.

Základním příznakem spánkové paralýzy je atonie (ztráta svalového napětí), která postiženému znemožňuje se hýbat a mluvit. Atonii často doprovází halucinace.

Spánková paralýza zkušenosti

V prožitku spánkové paralýzy najdeme často celou řadu podobností. Níže je několik reálných zážitků lidí, kteří mají se spánkoovu paralýzou vlastní zkušenost.

Ležím sama na gauči, zhasnuto, akorát televize hraje. Usnula jsem. Najednou mě probudilo tiché volání mého jména. Pootevřela jsem trochu oči a vidím pootevřené dveře, malou škvíru. Říkám si, že se asi manžel vrátil dřív z noční. Najednou tmavá černá hlava nade mnou, jakoby za mnou. Černé ruce mi odzadu drží ty moje na hrudníku. Nemůžu se hnout, křičet, ani otevřít oči dokořán. Strašná panika, ale hlavně totální vysílení. V životě jsem neměla větší strach. Pak jsem si řekla, že buď mě to zabije, nebo vyhraju a v ten moment jsem se najednou úplně přestala bát. Rozhodila jsem ruce dozadu za sebe, jako bych ten hnus nade mnou chtěla odhodit. A povedlo se, všechno bylo pryč. Hned jsem letěla rozsvítit a bála se neskutečně ještě dlouho po tom.

Spánkovou paralýzu mívám opakovaně, ale jen tehdy, když si jdu na chvíli zdřímnout. Nikdy na mě nepřišla, když jsem šla večer spát. Nikdy jsem toho démona, co sedí lidem na břichu, neviděla. Částečně se vzbudím a vůbec se nemůžu hýbat. Je to šílené. Tolik se snažím pohnout alespoň konečky prstů, ale často to nejde. Cítím se, jako bych byla k pohovce přilepená. Vynakládám během toho velké úsilí, poroučím tělu, aby se hnulo, ale pomáhá to až po nějaké době. Většinou jsem po této zkušenosti velmi vyčerpaná.

Viděla jsem obličej vlastní matky. Proměňoval se v démona. Nejhorší na tom všem je, že chcete strašně moc křičet, ale nemůžete. Tělo vás neposlouchá. Přála bych si na všechny tyto vzpomínky zapomenout.

Někdy, když usínám, se mi stane, že se nemůžu pohnout a cítím, jak něco tlačí na mé tělo. Nevím, co se děje a moc se bojím. Viděla jsem několik divných věcí ve svém pokoji. Zjevila se mi jednou máma, která mluvila s nějakým malým dítětem. Pak jsem viděla i několik divných postav. Když se z toho vzbudím, cítím velkou paniku. Uklidním se, jdu spát znovu, jenže se to celé zase opakuje. Horší než jedna paralýza za noc už je jen několik spánkových paralýz za noc.

Stávalo se mi to většinou při spánku na břiše, kdy to bylo doprovázeno pocitem tlaku, jakoby mě někdo tlačil do postele a při pokusu se pohnout, tento tlak sílil. Někdy s tím byly spojeny i zvuky, například jakoby někdo proběhl po pokoji, byly slyšet kroky. Jindy to bylo zase šeptání. Jednou, když jsem ležel na zádech, jsem jsem zahlédl černou postavu u nohou postele. Je to všechno zpočátku trochu děsivé, nemůžete se pohnout, nezvykle se vám dýchá, k tomu něco případně vidíte, slyšíte. Je to ale jen o zvyku. Stačí si prostě uvědomit, o co jde a počkat, až to samo odezní.

Jak častá je spánková paralýza

Odhady se různí, ale vědci se domnívají, že spánkovou paralýzu v průběhu života zažije asi 14-40 % lidí. Opakované epizody spánkové paralýzy pak 5-8 % lidí. O tom, jak často se epizody u těchto lidí opakují, ale existuje jen málo údajů.

Spánková paralýza se může objevit v jakémkoli věku, ale první příznaky se často objevují v dětství, dospívání nebo mladé dospělosti (od 7 do 25 let). Mezi 20.-30. rokem života se pak u těchto lidí mohou epizody objevovat častěji.

Příčiny spánkové paralýzy

Přesnou příčinu spánkové paralýzy neznáme. Vědci se domnívají, že na její vyvolání se podílí více faktorů. Nejčastěji je spánková paralýza spojena s dalšími poruchami spánku a problémy se spánkem obecně.

Vyšší míru výskytu hlásí především lidé s obstrukční spánkovou apnoe, poruchou, při které dochází k opakovaným zástavám dechu během spánku.

Se spánkovou paralýzou je často spojena také nespavost a její příznaky jako obtížné usínání a nadměrná denní ospalost. Stejně tak se může objevovat u lidí, kteří mají rozhozený cirkadiánní rytmus například vlivem změny časového pásma způsobené cestováním (jet lag – pásmová nemoc) nebo prací na směny.

Spánková paralýza je častější i u lidí, kteří trpí duševními poruchami [5] (například úzkostnými poruchami včetně panické poruchy). Velmi silné souvislosti jsou zaznamenány u lidí s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), kteří byli v dětství vystaveni nějaké formě sexuálního zneužívání nebo jiným typům fyzického a emocionálního stresu.

Studie zjistily vyšší riziko výskytu u osob s rodinnou anamnézou spánkové paralýzy, ale zatím nebyl zjištěn žádný specifický genetický základ.

U všech těchto případů není zcela jasné, jakou mají vazbu na spánkovou paralýzu. Jestli je spánková paralýza jejich příčinou, následkem nebo jestli je vztah oboustranný. K lepšímu pochopení těchto vazeb bude potřeba dalšího výzkumu.

Přesné příčiny spánkové paralýzy nejsou známy. Nejčastěji je však spojena s dalšími poruchami a problémy se spánkem jako je nespavost, spánková apnoe, rozhozené cirkadiánní rytmy, duševní poruchy a další.

Je spánková paralýza závažný problém?

Pro většinu lidí nepředstavuje spánková paralýza závažný problém. Je klasifikována jako benigní (neškodný) stav a obvykle se nevyskytuje tak často, aby způsobila významné zdravotní problémy.

Odhaduje se však, že zhruba u 10 % lidí se epizody spánkové paralýzy opakují častěji nebo jsou výrazně obtěžující. V důsledku toho se u těchto lidí mohou objevit negativní myšlenky ve spojení se spánkem.

Odkládají odchod do postele, zkracují celkový čas spánku nebo špatně usínají, protože je pro ně pomyšlení na další epizody spánkové paralýzy stresující. Nedostatek spánku může ale následně vést k nadměrné ospalosti a mnoha dalším negativním důsledkům pro celkové zdraví člověka.

Možnosti léčby

Existují jen omezené vědecké důkazy o optimální léčbě spánkové paralýzy. Aby bylo možné najít a začít řešit základní problémy, které mohou přispívat k výskytu nebo závažnosti epizod spánkové paralýzy, je potřeba navštívit lékaře.

Lékař zjistí, jestli nejsou epizody spánkové paralýzy příznakem narkolepsie, a od pacienta zjišťuje další informace ohledně spavosti a nekvalitního nočního spánku.

Mnoho lidí se po epizodách spánkové paralýzy považuje za blázny nebo se stydí, protože neví, že příznaky spánkové paralýzy jsou poměrně běžným jevem. Lékař dokáže lidem mimo jiné vysvětlit a pomoci pochopit, že tyto příznaky nejsou neobvyklé.

Vzhledem k tomu, že spánková paralýza souvisí s obecnými problémy se spánkem, bývá při prevenci kladen důraz na zlepšení celkové spánkové hygieny. Spánková hygiena se vztahuje na prostředí ložnice a každodenní návyky člověka, které ovlivňují kvalitu spánku.

Příklady tipů pro zdravý spánek, které mohou přispět k lepší spánkové hygieně a důslednějšímu nočnímu odpočinku, zahrnují:

  • každý den včetně víkendů dodržujte stejný časový rozvrh, podle kterého chodíte spát a vstáváte
  • vyberte si a dodržujte nějakou rutinu před spaním, která vám pomůže se uvolnit a připravit tělo na spánek
  • pořiďte si kvalitní matraci, vhodný polštář a ložní prádlo, mají obrovský vliv na kvalitu vašeho spánku
  • vytvořte si ideální místo na spaní, ve kterém vás nebude nic rušit (světlo, hluk…)
  • snižte nebo lépe se úplně vyvarujte konzumaci alkoholu a kávy večer a před spaním
  • odložte elektronická zařízení, včetně mobilů, minimálně půl hodiny před spaním

Zlepšení spánkové hygieny je často součástí kognitivně-behaviorální terapie při léčbě nespavosti (KBT). Je to soubor metod a technik, které se snaží odstranit nesprávné spánkové návyky, negativní myšlenky a emoce, které narušují spánek. Pro spánkovou paralýzu byla vyvinuta specifická forma kognitivní behaviorální terapie [6], ale k ověření její účinnosti je zapotřebí dalšího výzkumu.

Postiženému, kterého epizody spánkové paralýzy obtěžují nadmíru, může lékař doporučit antidepresiva, která potlačují REM spánek.

Při prevenci výskytu spánkové paralýzy je kladen důraz především na dodržování zásad správné spánkové hygieny. Při obtížích pomůže konzultace s lékařem, který odhalí základní problémy přispívající k výskytu spánkové paralýzy a doporučí vhodný postup léčby.

Nejčastější otázky

Co je to spánková paralýza?

Spánková paralýza (spánková obrna) je stav, který se projevuje krátkodobou ztrátou kontroly nad svaly – atonií – hned po usnutí nebo těsně po probuzení. Tuto atonii si člověk uvědomuje – vnímá ji. Trvá průměrně 6-7 minut a často ji doprovází halucinace.

Jak se projevuje spánková paralýza?

Známe dva základní příznaky spánkové paralýzy. 1) Atonie – neschopnost pohybovat tělem. 2) Halucinace – které často atonii doprovázejí. Člověk se těsně po usnutí nebo probuzení dostane do stavu, kdy není schopen pohybovat svým tělem (svaly) a současně se dostavují většinou děsivé halucinace. Tento stav se nachází na pomezí spánku a bdění a člověk si ho uvědomuje – je pro něj většinou poměrně stresující.

Jak spánková paralýza častým jevem?

Vědci se domnívají, že spánkovou paralýzu v průběhu života zažije asi 8 % lidí. Může se objevit v jakémkoli věku, ale první příznaky se objevují v dětství, dospívání nebo mladé dospělosti (od 7 do 25 let).

Co způsobuje spánkovou paralýzu?

Přesnou příčinu spánkové paralýzy neznáme. Vědci se domnívají, že na její vyvolání se podílí více faktorů. Nejčastěji je spánková paralýza spojena s dalšími poruchami spánku jako například obstrukční spánková apnoe, nespavost, rozhození cirkadiánního rytmu, duševní poruchy a řada dalších problémů se spánkem.

Je spánková paralýza závažný problém?

Pro většinu lidí nepředstavuje spánková paralýza závažný problém. Je klasifikována jako benigní (neškodný) stav a obvykle se nevyskytuje tak často, aby způsobila významné zdravotní problémy.

Dá se spánková paralýza léčit a jak?

Jako prevence je využívána kognitivně-behaviorální terapie jejíž součástí je i snaha o zlepšení spánkové hygieny a spánkových návyků obecně. Po konzultaci s lékařem je možné nasadit i medikamentózní léčbu (léky).

Obsah webu iSpanek.cz slouží pouze pro informační účely a nemá nahrazovat odbornou lékařskou pomoc, diagnostiku nebo léčbu. V případě dotazů nebo potíží byste se měli vždy obrátit na kvalifikovaného poskytovatele zdravotní péče.