iSpanek > O spánku > Nespavost (Insomnie) – příčiny, příznaky, léčba

Nespavost (Insomnie) – příčiny, příznaky, léčba

nespavost muž v posteli

Insomnie neboli nespavost postihuje podle statistik až třetinu naší populace a čísla stále rostou. Zajímá vás, co nespavost způsobuje, jaké jsou příznaky a co v boji s ní pomáhá? Pojďme se na to společně podívat.

Co je to nespavost

Insomnie neboli nespavost je porucha, kdy člověk obtížně usíná a/nebo se během spánku opakovaně probouzí a/nebo se předčasně probouzí a opětovně nemůže usnout. Celkově je člověk nespokojen s kvalitou i kvantitou spánku a to i přesto, že jsou ke spánku vytvořeny vhodné podmínky.

Porucha nočního spánku musí být současně doprovázena denními obtížemi jako například únavou, nepohodou nebo narušením fungovaní v oblasti sociální, pracovní, vzdělávací nebo jiné.

Podle délky trvání můžeme rozdělit nespavost na dva typy. Člověk má u obou typů stejné příznaky, ale tyto příznaky přetrvávají jinak dlouho.

  • krátkodobá nespavost – příznaky se objevují po dobu kratší než 3 měsíce
  • chronická nespavost – příznaky se objevují po dobu 3. měsíců a déle

Oba typy se liší také frekvencí výskytu poruch spánku. U chronické nespavosti musí být porucha nočního spánku přítomna 3x nebo více za týden, u krátkodobé nespavosti frekvence nefiguruje, ale porucha musí být dostatečně klinicky významná.

Chronická nespavost (občas nazývána také jako chorobná nespavost) se vyskytuje přibližně u 10-15 % populace.

Příznaky nespavosti

Pro diagnostiku chronické nespavosti se používají následující kritéria (podle mezinárodní klasifikace spánkových poruch ICSD-3).

1.

Jedinec si stěžuje (nebo jeho okolí pozoruje) nejméně jeden z následujících příznaků:

– potíže s usínáním 
– potíže s udržením spánku
– předčasné ranní buzení (probouzení dřív, než by si člověk přál)
– odmítání ulehnout v adekvátní čas
– potíže se spánkem bez zásahu okolí/rodičů

2.

Jedinec si stěžuje (nebo jeho okolí pozoruje) alespoň jeden z následujících denních příznaků vyskytujících se v návaznosti na poruchu spánku:

– únava nebo malátnost
– poruchy pozornosti, soustředění, paměti
– poruchy v oblasti sociálních a rodinných vztahů
– pracovního výkonu nebo zhoršení školních výsledků
– náladovost či podrážděnost
– ospalost během dne
– poruchy chování (hyperaktivita, impulzivita, agresivita)
– snížená motivace, snížená míra energie, snížená iniciativa
– zvýšená náchylnost k chybám nebo nehodám
– obavy či nespokojenost týkající se spánku

3.

Jedinec si stěžuje na noční spánek (a denní fungování) i přesto, že jsou pro spánek vytvořeny vhodné podmínky (doba vyhrazená pro spánek je dostatečně dlouhá, prostředí pro spánek je bezpečné, klidné, pohodlné a bez rušivých vlivů – nevhodné osvětlení, hluk).

4.

Spánková porucha a denní příznaky s ní spojené se vyskytují alespoň 3x týdně.

5.

Spánková porucha a denní příznaky s ní spojené trvají minimálně 3 měsíce.

6.

Spánková porucha a denní příznaky s ní spojené nemohou být vysvětleny jinou poruchou než insomnií.

Tabulka 1 – Příznaky, které se používají jako kritéria pro diagnostiku chronické nespavosti.

Nespavost příčiny a výskyt

Nespavost může vzniknout v každém věku a čím je člověk starší, tím je pravděpodobnost výskytu vyšší. Nejčastěji se však začíná objevovat mezi 20.-30. rokem života ve spojení s velkým stresovým faktorem – zkoušky, směnný provoz, narození dítěte, zásadní životní změny.

Mezi nejčastější příčiny nespavosti patří (1):

  • stres a nadměrná psychická zátěž
  • nepravidelný spánkový režim
  • pásmová nemoc (jet lag), změna času letní-zimní, práce na směny
  • deprese
  • kofein, alkohol, některé léky
  • nevhodné prostředí pro spánek
  • nedostatek pohybu během dne
  • nadměrná konzumace jídla a pití před spaním
  • celkově špatná spánková hygiena

Výskyt nespavosti je o 50 % vyšší u žen než u mužů. Ženy jsou náchylnější především v období těhotenství a menopauzy. Významnou roli hraje také socioekonomické postavení jedince – horší socioekonomický status je spojen s vyšším výskytem nespavosti.

Nespavost a další onemocnění

U 9 z 10 lidí se současně s chronickou nespavostí vyskytuje také další duševní nebo tělesné onemocnění. Některé z těch nejvýznamnějších v tabulce níže:

Psychiatrická onemocnění:

– depresivní porucha
– bipolární porucha
– panická porucha
– posttraumatická stresová porucha
– ADHD
– demence
– psychotická onemocnění

Somatická onemocnění:

– astma
– diabetes
– kardiovaskulární onemocnění
– hormonální poruchy
– onkologické onemocnění
– chronická bolest
– HIV

Jiná spánková porucha:

– poruchy dýchání ve spánku
– syndrom neklidných nohou
– parasomnie (např. noční můry)

Tabulka 2 – Příklady dalších onemocnění, které se mohou vyskytovat společně s nespavostí.

Nespavost je významný rizikový faktor pro rozvoj poruch nálady nebo úzkostných poruch. Oproti zdravým jedincům roste u člověka s chronickou nespavostí riziko vzniku depresivní choroby 2-4x.

Stejně tak je chronická insomnie rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění jako hypertenze, ischemická choroba srdeční, srdeční selhání a cévní mozkové příhody.

Průběh nespavosti

Průběh insomnie není u všech stejný. Porucha se může objevit:

  • akutně – s jedním nebo více spouštěcími faktory (stres v rodině nebo v práci, zármutek, jiné onemocnění)
  • pozvolně bez jasných spouštěčů

U lidí s pozvolným nástupem se porucha objevuje často už od dětství a je většinou obtížné stanovit přesný počátek.

Je celkem časté, že v průběhu života s chronickou nespavostí příznaky kolísají – člověk má lepší a horší období. Jsou noci, kdy může mít spánek bez jakýchkoliv problémů a jsou naopak noci, kdy trpí nespavostí.

Tenhle kolísavý průběh vede člověka často k mylnému domnění, že „ono to nějak odezní samo“. Výzkumy ale potvrzují opak. U 70 % pacientů přetrvává neléčená nespavost po jednom roce sledování a u téměř 50 % pacientů i po 3 letech sledování (2).

Včasným odhalením příčin je možné nespavost zvládnout nebo ji alespoň potlačit na přijatelnou mez. Je potřeba ale začít jednat co nejdříve, nic neodkládat.

Rozpoznání nespavosti

Pokud máte potíže, které by mohly odpovídat příznakům insomnie z tabulky 1, navštivte specialistu (spánkovou laboratoř). Ten provede základní vyšetření, zahrnující například:

1. popis typu, závažnosti a průběhu chronické nespavosti

jaké přesně máte problémy s nočním spánkem, jaké máte problémy přes den, jak dlouho a jakým způsobem porucha probíhá

2. váš aktuální režim spánku a podmínky ke spánku

kdy chodíte spát a kdy vstáváte, pravidelnost, spánek přes den, jak spíte přes víkend, kde spíte, kvalita osvětlení a lůžka, hluk, jaké máte rituály spojené se spánkem, jestli spíte s domácím mazlíčkem…

3. farmakologickou anamnézu

jestli jste používali nebo používáte nějaké medikace ovlivňující spánek.

4. životní styl

jak vypadá váš sociální i pracovní život, jakou máte pracovní dobu, jestli máte nějaké návyky (alkohol, kofein, nikotin...)

5. nefarmakologické způsoby léčby

jestli jste vyzkoušeli nějaký druh psychoterapie, relaxace, meditace, akupunktury, hypnózy…

6. vliv jiných onemocnění

zda jste měli nebo máte nějaké onemocnění, které by mohlo mít vliv na spánek

Tabulka 3 – Některé z údajů, které od vás bude lékař potřebovat při návštěvě specializovaného pracoviště.

V některých případech mohou být potřebná i doplňující vyšetření jako krevní vyšetření, vyšetření hladiny melatoninu, aktigrafické a/nebo polygrafické vyšetření.

Lékař vás může požádat také o spánkový deník, který je velmi dobrým pomocníkem.

Nespavost léčba

Jak na nespavost? Léčba nespavosti může mít dvě formy:

  • farmakologickou – s užíváním léků
  • nefarmakologickou – bez užívání léků

Účinnou a jednoznačně doporučovanou formou je nefarmakologická terapie.

Nefarmakologický přístup

Tato forma zahrnuje především kognitivně-behaviorální terapii, která se skládá mimo jiné z těchto složek:

1.

Vzdělání ohledně spánku, které člověku pomáhá pochopit, jak vypadá zdravý spánek. Vysvětleno je například:

– že trvání spánku je individuální a závislé na věku
– jak spánek funguje, jaké jsou fáze a cykly spánku
– že krátká probuzení během spánku jsou normální a běžná
– jak je spánek řízen (cirkadiánní rytmy)

2.

Omezení času v posteli na nezbytně nutnou dobu, které člověku pomáhá obnovit pravidelný spánkový rytmus.

3.

Nutnost dodržovat spánkovou hygienu, která je absolutně nutná pro zdravý a kvalitní spánek, zahrnuje například:

– nesportovat 4-5 hodin před spaním
– před spaním nekouřit, nepít alkohol, kofein
– večeřet spíše lehká jídla
– udržovat optimální teplotu na spaní
– vytvořit příjemné prostředí ke spánku (ložnice, matrace, polštáře, povlečení...)
– dbát na zatemnění vhodnými závěsy, žaluziemi a chránit se proti zevnímu hluku
– a další

4.

Jsou doporučeny relaxační metody jako autogenní trénink nebo progresivní relaxace a dále také psychoterapeutické práce pro snížení úzkosti.

Tabulka 4 – kognitivně-behaviorální přístup k léčbě insomnie.

Farmakologický přístup

K farmakologické formě léčby se přistupuje většinou jen v případě, že nefarmakologická forma není dostupná, nebo daný člověk sám preferuje užívání léků.

I v tomto případě je nutné seznámení se zásadami správné spánkové hygieny, doporučit pravidelný spánkový rytmus a omezit denní pospávání.

Co se týče léků na nespavost, u většiny chybí dlouhodobé studie. Mezi ty osvědčené patří:

  • GABA agonisté (např. benzodiazepiny)
  • sedativní antidepresiva
  • antihistaminika
  • antipsychotika
  • melatonin
  • herbální léčiva

Nespavost v těhotenství

Ženy se mohou setkat s nespavostí ve všech fázích těhotenství, ale nejčastěji to bývá v prvním a třetím trimestru. Kvůli půlnočním návštěvám koupelny, nekontrolovatelným hormonům, těhotenským problémům jako pálení žáhy a dalším se často ocitnou více času mimo postel než v ní. 

Dobrou zprávou je, že i když může být nespavost pro těhotnou velice nepříjemným společníkem, pro miminko škodlivá není.

Svou roli hraje také pohyblivost s těhotenským bříškem. Ke konci těhotenství má mnoho žen problémy se dostatečně a pohodlně vyspat. V prvním trimestru sice ženy nebudou mít ještě takové bříško, aby jim bránilo v pohodlném spánku, ale roli zde hrají jiné problémy jako například:

  • potřeba často močit
  • nevolnost nebo zvracení
  • bolesti zad
  • citlivost prsou
  • nepohodlí v oblasti břicha
  • křeče v nohou
  • dušnost
  • pálení žáhy
  • živé sny

Další příčiny nespavosti v těhotenství mohou souviset především se stresem. Nespavost ze stresu, která je často způsobena obavami z porodu, starostmi co bude následovat po porodu atp, může zbytečně narušovat spánek. Tyto obavy a starosti jsou ve většině případů neopodstatněné. Nemyslete na ně.

Jako u všech ostatních věkových skupin, které se potýkají s problémy s nespavostí, základem je dodržovat správnou spánkovou hygienu a udržovat se v pohodlí.

Závěrem

Nespavost je nejrozšířenější poruchou spánku a to nejen u nás. Jedním z faktorů, který na ni má velký vliv je také stres. Pokud máte jakékoliv podezření a vyskytují se u vás příznaky odpovídající nespavosti, neváhejte a navštivte svého praktického lékaře, který vám doporučí další postup.

Nespavost má velice negativní dopad na váš každodenní život, ať už pracovní nebo osobní. Pokud to bude jen trochu možné, vyhýbejte se stresovým situacím, dodržujte pravidla spánkové hygieny a vytvořte si pro spánek vhodné podmínky. I to pomáhá v boji proti nespavosti.

Obsah webu iSpanek.cz slouží pouze pro informační účely a nemá nahrazovat odbornou lékařskou pomoc, diagnostiku nebo léčbu. V případě dotazů nebo potíží byste se měli vždy obrátit na kvalifikovaného poskytovatele zdravotní péče.