Chrápání může značit závažné zdravotní problémy

Chrápání je rozšířený fenomén, se kterým se setkal asi už každý z nás. Dokáže významně narušit kvalitu spánku chrápajícího, ale i jeho partnera a v některých případech může značit i závažné zdravotní problémy. Jak k chrápání dochází, je nebezpečné a jak se ho zbavit?

Co je to chrápání

Chrápání (odborně ronchopatie) je zvukový fenomén vznikající během spánku, který je způsoben vibracemi struktur horních dýchacích cest.

Při chrápání dochází k zúžení horních dýchacích cest a tím ke zhoršené průchodnosti vzduchu, který následně rozvibruje okolní měkké tkáně v dýchacích cestách (uvulu, měkké patro, stěny hltanu a další) a způsobí tím známý zvuk chrápání.

Obrázek: srovnání normálního dýchání ve spánku a dýchání se zúženými dýchacími cestami. Příliš velký nebo uvolněný jazyk částečně blokuje dýchací cesty a zakončení měkkého patra (uvula) je příliš dlouhé a vibruje – způsobuje zvuk chrápání. Jeden z několika scénářů zúžení horních dýchacích cest.

Co způsobuje zúžení dýchacích cest?

Je normální, že během spánku ochabují svaly v oblasti horních dýchacích cest, ale ne natolik, aby dýchací cesty zablokovaly.

Někteří lidé ale mají svaly a tkáně v horních dýchacích cestách větší (nebo se více uvolní), než je obvyklé, což vede k nadměrnému zúžení a horší průchodnosti vzduchu.

Horší průchodnost horních dýchacích způsobuje celá řada faktorů:

• obezita (příliš tuku ve stěnách hltanu, který zužuje dýchací cesty)
• konzumace alkoholu (snižuje svalové napětí – uvolňuje svaly)
• užívání sedativních léků (snižuje svalové napětí – uvolňuje svaly)
• kouření (dráždí dýchací cesty – problémy obzvláště u mužů)
• chronické ucpání nosu (rýma, alergie, astma)
• velké mandle, jazyk nebo měkké patro
• vybočená nosní přepážka nebo nosní polypy
• malá nebo dozadu posunutá čelist
• těhotenství
• spaní na zádech
• věk (ztráta svalového napětí v důsledku stárnutí)

Chrápat mohou lidé jakéhokoliv věku, včetně dětí, ale s přibývajícím věkem je výskyt častější. Obecně muži chrápou častěji než ženy. Podle Wisconsinské studie chrápe až 40 % dospělých mužů, 24 % dospělých žen a 10-12 % dětí.

Proč chrápou více muži než ženy? Mimo jiné proto, že muži spí častěji s otevřenými ústy a na zádech, jejich stavba obličejového skeletu je náchylnější k obstrukci hltanu a mají také nižší hladinu hormonu progesteronu, který podporuje dýchání.

Chrápání se může objevit v kterékoliv fázi spánku, ale nejhlasitější je v průběhu fáze hlubokého spánku (NREM3) a REM spánku.

Je chrápání nebezpečné?

Chrápání může být „jen“ obtěžujícím fenoménem, který neznačí zásadnější zdravotní problémy, ale může být také znakem přítomnosti závažnější spánkové poruchy – spánkové apnoe. Proto je nutné rozlišit:

• primární (prosté) chrápání
• chrápání spojené se spánkovou apnoe (OSA)

Primární chrápání

Primární ronchopatie může mít různou intenzitu od lehkého občasného chrápání, až po pravidelné každodenní chrápání (habituální chrápání).

Lidé s primárním chrápáním přes den netrpí zvýšenou spavostí nebo únavou, nemají ranní bolesti hlavy ani sucho v ústech (příznaky spánkové apnoe).

Primární chrápání obvykle není považováno za zdravotní problém, pokud se neobjeví známky spánkové apnoe nebo jiných poruch spánku. Nejvíce většinou trpí partneři chrápajících, pro které jsou zvuky chrápání často obtěžující a mohou narušovat jejich vlastní spánek.

Primární chrápání lze často zmírnit nebo odstranit pomocí změn životního stylu, dodržováním zásad spánkové hygieny, některými volně dostupnými přípravky nebo operativně.

Lidé s primárním chrápáním mají s postupujícím věkem nebo přibýváním na váze vyšší riziko vzniku spánkové apnoe.

Chrápání spojené se spánkovou apnoe

Chrápání je hlavním příznakem obstrukční spánkové apnoe (OSA). OSA je porucha, při které jsou ve spánku dýchací cesty po určitou dobu zcela neprůchodné. Tělu se tak nedostává dostatek kyslíku, což způsobuje celou řadu dalších závažných zdravotních problémů – vysoký krevní tlak, srdeční arytmie, cukrovka, mrtvice, deprese, kardiovaskulární problémy.

Zatímco u primárního chrápání jsou dýchací cesty zablokovány jen částečně, při OSA se zablokují na kratší časové úseky úplně. Postižený na okamžik doslova ztrácí dech, což vede často k probuzení, které si však postižený nepamatuje. Tyto zástavy se mohou během noci opakovat. Podle četnosti zástav během spánku se určuje i závažnost OSA.

Obrázek: srovnání normálního dýchání ve spánku a dýchání se spánkovou apnoe (příliš velký nebo uvolněný jazyk, zakončení měkkého patra – uvula – příliš dlouhé). Zdroj obrázku.

Neznamená to ale, že všichni chrápající trpí spánkovou apnoe. To, jestli je u chrápajícího přítomna i spánková apnoe, zjistí až důkladné vyšetření specialistou (ORL, stomatolog) nebo ve spánkové laboratoři.

Kromě chrápání jsou dalšími průvodními znaky přítomnosti spánkové apnoe zvýšená denní spavost a únava, ranní bolesti hlavy a sucho v ústech, celkově nekvalitní spánek.

Kdy navštívit lékaře

S lékařem byste se měli poradit vždy, kdy se u vás v souvislosti s chrápáním začnou objevovat příznaky spánkové apnoe.

Mezi nejčastější příznaky spánkové apnoe patří: 

• chrápání, které se objevuje pravidelně a často
• velmi hlasité nebo obtěžující chrápání
• chrápání se zvuky lapání po dechu, dušení nebo chrčení
• obezita nebo nedávné zvýšení hmotnosti
• ranní bolesti hlavy a sucho v ústech
• denní ospalost a únava
• nesoustředěnost, podrážděnost
• vysoký krevní tlak
• noční skřípání zubů (bruxismus)
• časté noční močení (nokturie)

Pokud se u vás objeví některé příznaky, navštivte specialistu (ORL, stomatolog…) nebo přímo spánkovou laboratoř, ve které vám budou na základě testů schopni s jistotou říci, zda se u vás jedná o primární chrápání nebo chrápání spojené s OSA (a také stupeň závažnosti OSA).

Na příznaky jako je lapání po dechu, dušení nebo chrčení ve spánku, kterých si chrápající během spánku není vědom, může upozornit také partner. Je důležité tato upozornění nebrat na lehkou váhu.

Samozřejmě lékaře můžete navštívit i v případech, kdy je pro vás nebo vašeho partnera obtěžující i primární (prosté) chrápání. Specialista vám poradí další možné postupy.

Chrápání v těhotenství

Možná to bude znít překvapivě, ale spousta žen začne v období těhotenství chrápat a to i přesto, že mnohé z nich před těhotenstvím nechrápaly vůbec. Chrápání bývá nejčastější ve třetím trimestru, ale může se objevit v kterékoliv fázi těhotenství. 

Dobrou zprávou je, že pokud žena nemá problémy s chronickým chrápáním, které ji trápilo už dlouho před těhotenstvím, ale chrápání se objevilo samovolně až v období těhotenství, po skončení těhotenství chrápání ve většině případů zase samovolně odezní.

Mezi nejčastější příčiny chrápání u žen v těhotenství patří:

• Zduření nosních dírek. Během těhotenství se zvyšuje množství krve v těle ženy, které způsobuje i rozšíření cév. To může vést ke zduření nosních průduchů, nutit dýchat ústy a vést ke chrápání.
• Přibývání na váze. Hmotnost nabraná v těhotenství může vést ke zvětšení tkáně v oblasti krku, což zužuje horní cesty dýchací a omezuje schopnost volně dýchat.
• Nachlazení a alergie. Přetížení z jiných příčin, jako je nachlazení nebo chřipka, může také vést k chrápání. Podráždění nosu se často zvyšuje v noci.
• Spánková apnoe. Hlasité chrápání může být příznakem obstrukční spánkové apnoe (OSA), při které dochází ke krátkým a nebezpečným zástavám dechu. V takovém případě je nutné co nejdříve navštívit svého lékaře a vše s ním konzultovat.

Jak se vypořádat s chrápáním v těhotenství?

Především dodržováním správné životosprávy – vyhýbat se alkoholu, tabáku, nepřibírat na váze více, než je nutné. Spaním nejlépe na levém boku, které zlepšuje průtok krve k dítěti, ale pomáhá i jako prevence proti chrápání.

Chrápání způsobené ucpáním nosních dírek můžete omezit pomocí nosního spreje proti chrápání nebo náplastmi na nos. Od pocitu sucha v nose pomůže i zvlhčovač vzduchu. 

V případě podezření na přítomnost spánkové apnoe ihned konzultovat stav se svým lékařem.

Chrápání u dětí

Chrápání se může objevovat i u dětí a často má charakter občasného chrápání, které je způsobené zhoršenou průchodností dýchacích cest vlivem rýmy, alergie nebo astmatu. 

Pokud u dítěte problémy s chrápáním přetrvávají, navštivte lékaře (dětského, ORL, alergologa), který poradí s dalším postupem.

Mezi nejčastější příčiny chrápání u dětí patří:

• zvětšené nosní a krční mandle
• jiné překážky v nose (nosohltanu)
• nadváha
• nadměrně velký jazyk
• alergie
• ochablé svaly horních dýchacích cest

Pravidelné a dlouhodobé chrápání u dětí může značit přítomnost spánkové apnoe. Spánková apnoe se vyskytuje u 2-3 % dětí. V takovém případě je nutné co nejdříve navštívit dětského lékaře (případně jiného specialistu), který vám doporučí další vhodný postup.

Časté průvodní znaky spánkové apnoe u dětí jsou podobné jako u dospělých:

• únava a ospalost během dne
• ranní bolest hlavy a sucho v ústech
• rozmrzelost a podrážděnost po ránu
• lapání po dechu během spánku
• časté změny polohy ve spánku
• nadměrné pocení během noci
• noční děsy nebo pomočování

Pokud máte podezření na přítomnost spánkové apnoe u dítěte, s návštěvou lékaře rozhodně neváhejte. Spánková apnoe je spojena s vyšším rizikem rozvoje kardiovaskulárních chorob a mnoha dalších zdravotních problémů.

Jak poznáte, že chrápete, když spíte sami?

Většina lidí si své chrápání neuvědomuje, dokud jim o něm někdo neřekne. To je také důvodem, proč zůstává i nebezpečná spánková apnoe často neodhalená.

Pokud spíte sami, může být dobrým pomocníkem jakékoliv nahrávací zařízení, ať už stařičký diktafon nebo jedna z mnoha dostupných aplikací pro chytré telefony. 

Aplikace telefonů sice nedokáží diagnostikovat spánkovou apnoe, ale dokáží poměrně dobře analyzovat určité zvukové vzorce a na jejich základě odhalit epizody chrápání (nebo například mluvení ze spaní). Vzhledem k tomu, že se chrápání nemusí objevovat pravidelně každou noc, je dobré nahrávat více nocí za sebou. 

Pokud nemůžete z jakéhokoliv důvodu použít nahrávací zařízení, všímejte si dalších signálů souvisejících s narušeným spánkem – nápadná denní ospalost, únava, problémy s pozorností nebo myšlením, nevysvětlitelné změny nálad.

Léčba chrápání

Před zahájením jakékoliv léčby chrápání je potřeba navštívit specialistu (ORL, stomatolog, pneumolog) nebo spánkovou laboratoř.

Výsledky vyšetření s jistotou zjistí, zda se u vás jedná o primární chrápání nebo spánkovou apnoe (a stupeň závažnosti apnoe). Toto vyšetření je naprosto zásadní pro určení jakékoliv následující léčby.

Léčba primárního chrápání

Pokud vyšetření zjistí, že se jedná o primární ronchopatii (nebo pokud jste si tím sami jisti), jako léčba se doporučují režimová opatření a možné jsou i operační postupy.

Režimová opatření zahrnují zejména:

• redukce nadváhy
• omezení alkoholu (hlavně večer)
• zákaz kouření
• vyhýbat se hypnotikům a sedativům
• vyloučení jakýchkoliv návykových látek
• dodržování spánkové hygieny (především uléhat a vstávat ve stejnou dobu)
• vhodná poloha při spaní (poloha na zádech není vhodná, ideální je na boku)

Chrápání je v podstatě anatomický problém a mezi nejčastější důvody primární ronchopatie patří prodloužené měkké patro, u dětí pak zvětšené mandle. Tyto problémy se dají řešit operačními postupy (chirurgickými zákroky) a výsledky se dostavují už první měsíc po operaci.

Účinná léčba pomocí farmak (léků) zatím neexistuje. Částečnou pomoc mohou nabídnout farmakologické přípravky, které využijí hlavně lidé s chronickou rýmou, kterým pomohou ke zmírnění otoků a překrvení nosní sliznice.

Mezi tyto přípravky patří:

• kapky proti chrápání
• nosní spreje proti chrápání
• nosní pásky a klipsy proti chrápání

Pokud patříte mezi ty, kteří s chrápajícím sdílí místnost, uleví vám i špunty do uší na spaní, případně přístroje nebo aplikace na bílý šum, které pomohou potlačit zvuky mírného chrápání.

Léčba OSA

Chrápání patří mezi hlavní příznaky obstrukční spánkové apnoe (OSA). Ta, pokud zůstane neléčená, může způsobit další závažné zdravotní problémy. OSA může mít tři stupně (I,II,III), které značí její závažnost.

Pokud u sebe pozorujete časté chrápání spojené s dalšími příznaky OSA zmíněnými výše v článku, neváhejte a zajděte za lékařem. Vyšetření ve spánkové laboratoři pak potvrdí nebo vyvrátí přítomnost OSA.

Pokud se OSA potvrdí, určí se její stupeň závažnosti a na základě toho specialista navrhne postup léčby, kam nejčastěji patří:

• režimová opatření (viz výše)
• terapie přetlakovou ventilací CPAP (continuous positive airway pressure), která má až 95% účinnost při minimálních rizicích
• chirurgická léčba, která má nižší účinnost než CPAP terapie a je také o něco rizikovější, ale stále je vhodná pro pacienty, kteří netolerují CPAP metodu.

Obrázek: spánek s CPAP maskou patří mezi nejčastější a nejméně rizikové způsoby odstranění nežádoucích projevů obstrukční spánkové apnoe ve spánku.

Nejčastější dotazy: